OFRII.com - Astrologické aspekty

Astrologické aspekty

Kvadratura, kvinkunx nebo seskvikvadrát - i na taková malebná slova v astrologii narazíme. Patří mezi označení tzv. aspektů, které tvoří jeden z pilířů výkladu horoskopu. Planety prozrazují způsob svého působení polohou ve znameních; oblast, v níž se tímto způsobem budou projevovat, zjistíme podle domů. A zda jim v tom jiné planety budou bránit či pomáhat, zda jejich sílu podpoří či naopak skrouhnou, to se dozvíme právě z aspektů.

Jak už víme, horoskop se sestavuje tak, že každá planeta či jiný prvek horoskopu se promítne na kruh ekliptiky, rozdělený na 360°. Prvky horoskopu se pak vůči sobě nacházejí v různé vzdálenosti, vyjádřené právě ve stupních ekliptiky (úhlová vzdálenost). Někdy se stane, že se vůči sobě dvě tělesa, body či cokoli jiného nacházejí ve vzdálenosti, které se tradičně připisuje nějaký smysl, význam. A to jsou potom aspekty.

Stojí-li třeba Venuše na 8° Blíženců a Saturn na 8° Panny, je mezi nimi 90° vzdálenost, která patří mezi aspekty a od nepaměti označuje jako kvadratura (vyznačíme-li na kruhu každých 90° bod, dostaneme čtyři body, které můžeme spojit čarou a získat tak čtverec, kvadrát). Zřídka je však aspekt zcela přesný (na stupeň, na minutu…), proto se povoluje několik stupňů tolerance, a to v závislosti na konkrétních planetách (tradiční astrologie) nebo na typu aspektu (moderní astrologie). Proto by Venuše stála v kvadratuře na Saturn i tehdy, kdyby se nacházela řekněme na 6°46´ Blíženců a Saturn byl třeba na 10°12´ Panny. Velikost orbisů nalezne každý student astrologie v každé učebnici, ovšem u různých autorů se různí. Kvadratura by nám potom prozradila, že mezi tím, co v horoskopu symbolizuje Venuše, a tím, co symbolizuje Saturn, existuje v životě nositele napětí, problém, nesnadné spojení, zvláště když svojí povahou Venuše a Saturn představují dosti opačné principy (o významu planet si povíme jinde na našich stránkách).

Aspekty se dělí na tradiční, "velké", zvané též ptolemaiovské, a "malé", používané až v posledních staletích a jen částí astrologů. Ty původní, hlavní aspekty jsou:

Opozice (180°): Planety nebo jiné prvky horoskopu stojí proti sobě, právě jako principy, které představují. Opozice přináší obtížnou spolupráci planet, založenou na obtížné volbě nebo mající jen krátkého trvání, někdy jde přímo o vzájemný odpor.

Trigon či trinus (120°): Silně pozitivní aspekt, přinášející harmonickou spolupráci spojených prvků.

Kvadratura (90°): Problematický aspekt, přinášející obtíže ve spojení, zdržení, námahu, někdy též úplný odpor.

Sextil (60°): Slabě pozitivní aspekt. Slabě proto, že planety nespolupracují neustále harmonicky jako u trigonu, ale na výsledku jejich spolupráce je nejprve třeba zapracovat, sextil tedy představuje sklon ke spolupráci a opatrný příslib dobrého výsledku.

Konjunkce (0°) v pravém slova smyslu aspektem není, ale pro zjednodušení se mezi aspekty řadí. Planety jsou zde "tělo na tělo", blízko u sebe, jejich vliv se míchá. Konjunkce může být prospěšná i škodlivá, záleží na tom, jaké planety ji vytvoří.

Často najdete tvrzení, že aspekty vznikly dělením kruhu. 360° rozdělíme napůl a získáme opozici; pokud kruh rozdělíme na tři části, získáme trigon, pokud na čtyři, kvadraturu, pokud na šest, sextil. Skutečně se to tak (jak vidíme na obrázku). Někteří astrologové se proto v minulosti pustili i do dalšího dělení a kombinování, vznikly tak aspekty tzv. minoritní, které ne všichni užívají a jimiž se zde nebudeme zabývat ani my. Ale narazíte-li na slova jako kvintil, bikvintil, seskvikvadratura a další, budete u nich.

Aspekty sice rozdělují kruh, ale jejich logika je jiná. Jde o spojení planet, které je buď "tělem" (konjunkce, op níž jsme mluvili výše), nebo "pohledem" - čili aspektem, to jsou zbylé čtyři jmenované aspekty. Staří Řekové, kteří nauku formovali, totiž vycházeli z toho, že z některých znamení na sebe planety "vidí" a z některých ne.

A planety na sebe vidí nebo nevidí ze znamení do znamení, u starých Řeků tedy aspekty nebyly úhlové vzdálenosti, nevycházely z dělení kruhu, ale šlo o vztahy mezi znameními. Aspekty se chápaly mezi nimi, nikoli mezi planetami, takže vrátíme-li se k výše uvedenému příkladu Venuše a Saturnu, tyto planety by v antické astrologii byly v kvadratuře prostě proto, že jedna stojí v Blížencích a druhá v Panně, na konkrétních stupních by už tolik nezáleželo. Někteří astrologové tento přístup stále využívají, hovoří se potom o "aspektu přes znamení".

Planety mohou skládáním aspektů tvořit celé obrazce, kterým se v moderní astrologii přikládá zvýšená pozornost. Na obrázku vidíme tzv. T-kvadraturu, tvořenou dvěma kvadraturami (Uran-Luna a Luna-Mars) a jednou opozicí (Uran-Mars).

Kvalita aspektu se v astrologii nehodnotí jen z toho, je-li přesný nebo nepřesný. Mluví se i o aspektech doběžných a rozběžných, o aplikaci a separaci, o aspektu zprava nebo zleva atd. Navíc kromě aspektů délkových (založených na vzájemné vzdálenosti planet vyjádřené ve stupních ekliptiky) existují i aspekty šířkové (planety neobíhají přesně po ekliptice, ale většinou někde "nad" ní a nebo "pod" ní, o tomto údaji se hovoří jako o šířce), zvané paralela a kontraparalela. Ale to už jsou nástroje, s nimiž se studenti astrologie seznamují v podrobných učebnicích.

Menu Home Horoskop Znamení, souhvězdí, zvěrokruhy Ryby Vodnář Kozoroh Střelec Štír Váhy Panna Lev Rak Blíženci Býk Beran Nově objevená tělesa Astrologické domy Arabské body Znamení a práce s nimi v astrologii Planety v astrologii Astrologické aspekty Různé podoby astrologie Reklama AONN.cz Spřátelené Weby		Astrologické aspekty Kvadratura, kvinkunx nebo seskvikvadrát - i na taková malebná slova v astrologii narazíme. Patří mezi označení tzv. aspektů, které tvoří jeden z pilířů výkladu horoskopu. Planety prozrazují způsob svého působení polohou ve znameních; oblast, v níž se tímto způsobem budou projevovat, zjistíme podle domů. A zda jim v tom jiné planety budou bránit či pomáhat, zda jejich sílu podpoří či naopak skrouhnou, to se dozvíme právě z aspektů. Jak už víme, horoskop se sestavuje tak, že každá planeta či jiný prvek horoskopu se promítne na kruh ekliptiky, rozdělený na 360°. Prvky horoskopu se pak vůči sobě nacházejí v různé vzdálenosti, vyjádřené právě ve stupních ekliptiky (úhlová vzdálenost). Někdy se stane, že se vůči sobě dvě tělesa, body či cokoli jiného nacházejí ve vzdálenosti, které se tradičně připisuje nějaký smysl, význam. A to jsou potom aspekty. Stojí-li třeba Venuše na 8° Blíženců a Saturn na 8° Panny, je mezi nimi 90° vzdálenost, která patří mezi aspekty a od nepaměti označuje jako kvadratura (vyznačíme-li na kruhu každých 90° bod, dostaneme čtyři body, které můžeme spojit čarou a získat tak čtverec, kvadrát). Zřídka je však aspekt zcela přesný (na stupeň, na minutu…), proto se povoluje několik stupňů tolerance, a to v závislosti na konkrétních planetách (tradiční astrologie) nebo na typu aspektu (moderní astrologie). Proto by Venuše stála v kvadratuře na Saturn i tehdy, kdyby se nacházela řekněme na 6°46´ Blíženců a Saturn byl třeba na 10°12´ Panny. Velikost orbisů nalezne každý student astrologie v každé učebnici, ovšem u různých autorů se různí. Kvadratura by nám potom prozradila, že mezi tím, co v horoskopu symbolizuje Venuše, a tím, co symbolizuje Saturn, existuje v životě nositele napětí, problém, nesnadné spojení, zvláště když svojí povahou Venuše a Saturn představují dosti opačné principy (o významu planet si povíme jinde na našich stránkách). Aspekty se dělí na tradiční, "velké", zvané též ptolemaiovské, a "malé", používané až v posledních staletích a jen částí astrologů. Ty původní, hlavní aspekty jsou: Opozice (180°): Planety nebo jiné prvky horoskopu stojí proti sobě, právě jako principy, které představují. Opozice přináší obtížnou spolupráci planet, založenou na obtížné volbě nebo mající jen krátkého trvání, někdy jde přímo o vzájemný odpor. Trigon či trinus (120°): Silně pozitivní aspekt, přinášející harmonickou spolupráci spojených prvků. Kvadratura (90°): Problematický aspekt, přinášející obtíže ve spojení, zdržení, námahu, někdy též úplný odpor. Sextil (60°): Slabě pozitivní aspekt. Slabě proto, že planety nespolupracují neustále harmonicky jako u trigonu, ale na výsledku jejich spolupráce je nejprve třeba zapracovat, sextil tedy představuje sklon ke spolupráci a opatrný příslib dobrého výsledku. Konjunkce (0°) v pravém slova smyslu aspektem není, ale pro zjednodušení se mezi aspekty řadí. Planety jsou zde "tělo na tělo", blízko u sebe, jejich vliv se míchá. Konjunkce může být prospěšná i škodlivá, záleží na tom, jaké planety ji vytvoří. Často najdete tvrzení, že aspekty vznikly dělením kruhu. 360° rozdělíme napůl a získáme opozici; pokud kruh rozdělíme na tři části, získáme trigon, pokud na čtyři, kvadraturu, pokud na šest, sextil. Skutečně se to tak (jak vidíme na obrázku). Někteří astrologové se proto v minulosti pustili i do dalšího dělení a kombinování, vznikly tak aspekty tzv. minoritní, které ne všichni užívají a jimiž se zde nebudeme zabývat ani my. Ale narazíte-li na slova jako kvintil, bikvintil, seskvikvadratura a další, budete u nich. Aspekty sice rozdělují kruh, ale jejich logika je jiná. Jde o spojení planet, které je buď "tělem" (konjunkce, op níž jsme mluvili výše), nebo "pohledem" - čili aspektem, to jsou zbylé čtyři jmenované aspekty. Staří Řekové, kteří nauku formovali, totiž vycházeli z toho, že z některých znamení na sebe planety "vidí" a z některých ne. A planety na sebe vidí nebo nevidí ze znamení do znamení, u starých Řeků tedy aspekty nebyly úhlové vzdálenosti, nevycházely z dělení kruhu, ale šlo o vztahy mezi znameními. Aspekty se chápaly mezi nimi, nikoli mezi planetami, takže vrátíme-li se k výše uvedenému příkladu Venuše a Saturnu, tyto planety by v antické astrologii byly v kvadratuře prostě proto, že jedna stojí v Blížencích a druhá v Panně, na konkrétních stupních by už tolik nezáleželo. Někteří astrologové tento přístup stále využívají, hovoří se potom o "aspektu přes znamení". Planety mohou skládáním aspektů tvořit celé obrazce, kterým se v moderní astrologii přikládá zvýšená pozornost. Na obrázku vidíme tzv. T-kvadraturu, tvořenou dvěma kvadraturami (Uran-Luna a Luna-Mars) a jednou opozicí (Uran-Mars). Kvalita aspektu se v astrologii nehodnotí jen z toho, je-li přesný nebo nepřesný. Mluví se i o aspektech doběžných a rozběžných, o aplikaci a separaci, o aspektu zprava nebo zleva atd. Navíc kromě aspektů délkových (založených na vzájemné vzdálenosti planet vyjádřené ve stupních ekliptiky) existují i aspekty šířkové (planety neobíhají přesně po ekliptice, ale většinou někde "nad" ní a nebo "pod" ní, o tomto údaji se hovoří jako o šířce), zvané paralela a kontraparalela. Ale to už jsou nástroje, s nimiž se studenti astrologie seznamují v podrobných učebnicích.
© Ofrii 2012